2015 – Kdo přežije Hubenov?

2015 – Kdo přežije Hubenov?

Kdo přežil Hubenov?


Všichni! I když mohl název letošní celotáborové hry (CTH) nahánět leckomu strach, nemuseli jsme se nakonec ničeho obávat. Šlo o hru inspirovanou TV soutěží Survivor. Aby táborníci, kteří v průběhu soutěže postupně vypadávali, měli pořád motivaci k soutěžení, měla naše CTH několik herních linek.

 

Kromě hlavní soutěže jednotlivců probíhal i souboj oddílů. Podle pořadí v soutěžích si týmy zabíraly území na mapě ostrova. Navíc se každý mohl stát nejužitečnějším táborníkem svého oddílu. S pravidly, chodem tábora a taky mezi sebou jsme se seznámili u uvítacího ohně. Věděli jsme, že „přežít“ nebude jednoduché, ale určitě to bude zábava. Čekaly nás 2 týdny plné her, výletů, koupání, ale také přemýšlení, logiky, taktiky a hlavně smíchu a radosti.

 

Vybudovali jsme si přístřešky, ve kterých poté ti odvážnější z nás přenocovali, vyráběli jsme luky, jejichž kvalitu a přesnost jsme prověřili ve hře o imunitu. Stavěli jsme lodě, které měly ustát útoky protivníků v námořní bitvě a snažili jsme se sestrojit funkční hodiny (přesýpací, kapkové, sluneční) z přírodních materiálů. Ani naše mozky nezahálely. Učili jsme se uzly, šifry, zdravovědu, ohně a topografii, a to všechno dále využívali v jednotlivých kláních.

 

Kromě skrytého symbolu imunity se v táboře znenadání objevil i americký Jeep s vojáky. Ti nás v něm povozili a ukázali nám své zbraně. Náročný byl celodenní pěší výlet do Blatné, při kterém nás zastihla bouřka. Nejtěžší zkouška nás ale ještě čekala. Noční výsadek. Každý oddíl byl se svým vedoucím vyvezen v noci se zavázanýma očima kousek od tábora a musel se za pomoci mapy a buzoly dostat zpět. I tenhle úkol zvládly všechny týmy na jedničku.

 

Při všech hrách a úkolech jsme si ani neuvědomovali, jak ten čas letí. Najednou tu byl předposlední den, honba za pokladem a večerní velké finále soutěže Kdo přežije Hubenov. Boj to byl napínavý a do poslední chvíle kmenové rady jsme netušili, jak to všechno dopadne.

 

Po rozdání diplomů jsme si opekli buřtíky a šli naposled ulehnout do svých stanů. Ráno se neslo ve znamení balení a úklidu. Všem bylo líto, že tábor končí, ale zároveň jsme se těšili, až přijedeme domů a budeme vyprávět své zážitky.